Přehledem produkce akvakultury v ČR se zabývá Mze, které vydává pravidelné ročenky o stavu daného odvětví. V říjnu 2013 byl na stránkách Mze publikován “Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu“. Primární data eviduje Rybářské sdružení ČR. Hlubší analýzy tohoto sektoru (např. vliv klimatických změn a nepůvodních druhů, změny v sektoru v důsledku nových legislativních rámců, SWOT analýza) však prozatím chybí. Na Evropské úrovni poskytuje základní statistiky EUROSTAT, na celosvětové úrovni organizace FAO.

Spotřeba ryb roste a stagnující rybolov je nahrazován chovem ryb v akvakulturách s průměrnou celosvětovou mírou růstu 6–8 % ročně (FAO, 2009). EU představuje jeden z největších trhů a pokrytí rostoucí poptávky stále více závisí na dovozech. Země EU v současnosti naráží na překážky své konkurenceschopnosti vůči zemím z Asie a Jižní Ameriky především z důvodů klimatických a právně restriktivních.

Zvyšování produkce ryb v EU nelze z těchto důvodů předpokládat, spíše bude docházet k jejímu poklesu. V ČR je hlavním chovaným druhem kapr obecný, který představuje až 90 % produkce konzumních ryb, jež je z velké části vyvážena do zemí EU. Naproti tomu dovoz ryb do ČR roste s meziročním nárůstem 1,4 %. Aby se vyhovělo požadavkům konzumentů, je možné předpokládat rozšíření sortimentu rybích produktů, které jsou v tradičním rybníkářství zastoupeny minimálně a k zavádění nových druhů (Mze).

Celý sektor akvakultury stejně jako rekreačního rybářství budou stále více ovlivňovány dalšími faktory, jako je změna klimatu, která působí výrazně synergicky i s nepůvodními druhy. Tato odvětví budou logicky stále více regulována legislativními rámci upravujícími vyváženost poměru udržitelné produkce a ochrany životního prostředí.